Cestování po Kanárských ostrovech

Po Kanárských ostrovech se dá cestovat

• autobusem
• půjčeným autem nebo motorkou
• stopem

Mezi ostrovy se dá přejíždět na trajektech, které jsou ale drahé. Jen o něco málo dražší jsou letadla létající mezi ostrovy.

Místní autobusy

Každý ostrov má celkem hustou síť linkových autobusů, v podstatě místní hromadnou dopravu. Například na ostrově El Hierro je 12 linek, na Gran Canarii 43. Autobusy fungují zcela normálně a očekávatelně. Platí se u řidiče, nejsou potřeba žádné lístky předem. Lístek asi na 30 km stál obvykle euro třicet, stejně tak místí autobus po Las Palmas.

Autobusům se na Gran Canarii říká "gaugas" a stejně tak se jmenuje firma, která busy provozuje. Na Tenerife busy provozuje firma TITSA. Na El Hierro TransHierro. Na Fuerteventuře TIADHE. Jméno dopravce na La Palmě je Transportes Insular La Palma, na ostatních ostrovech je neznám. Odkazy na jízdní řády autobusů na jednotlivých Kanárských ostrovech mám na stránce odkazů.

Dálkové autobusy jsem na Kanárech moc neviděl, ostatně ostrovy jsou malé na to, aby se tu jezdilo moc do dálky. Velmi komfortní velké autobusy mají pouze některé cestovní kanceláře odvážející své klienty z letiště.

Čísla autobusů jezdících z letišť uvádím na stránce o letecké dopravě.

Ilustrační obrázek jízdních řádů na ostrově El Hierro. Většina vyráží z Valverde a jezdí párkrát denně.

Běžný linkový autobus na Gran Canarii, zde na lince do Vega de San Mateo.

Autem

Dost jsme toho projezdili půjčeným autem. (Detaily o půjčování uvádím na stránce o půjčování aut na Kanárech.) K tomu asi není co dodat kromě několika postřehů:

• Kanářané jezdí velmi ohleduplně a spíše pomalu.
• Obzvláště pomalu se jezdí po městech, nikdo moc nikam nespěchá. Inu Španělsko.
• Dopravní značení a infrastruktura je dobrá. Jsou tu vidět německé peníze z fondů EU.
• Protože je ráz ostrovů kopcovitý, jsou to samé serpentiny, stoupání a klesání. Dost často vede silnice tunelem. V sopečné hornině se asi dobře kope. Často jsme viděli zrušené úseky silnic, které byly nahrazeny tunely.
• V kopcích a na horách se mi chtělo dost často někde zastavit a kochat se výhledem. Silnice na Kanárech s tím počítají a na hezkých místech mají parkoviště zvaná mirador. "Mirador de něco" se to většinou jmenuje. Zvyknul jsem si na nich zastavovat, pokud jsme měli čas.

Pravděpodobně totéž, co píšu o autech, platí i pro motorky. Benzín je na Kanárech relativně levný (kolem 1 € za litr).

Po okruhu každého velkého ostrova (tj. Tenerife a Gran Canaria) se vláda snaží budovat dálnice. Kvůli kopcovitému terénu to ale není všude možné, i když spoustu propojení řeší tunely. Na Kanárských ostrovech jsou dálnice kvalitní a neplatí se na nich mýto.

Parkování

Parkování je na Kanárských ostrovech relativně málo regulované. Jsou místa, kde se zaparkovat téměř nedá (např. Santa Cruz de La Palma), jinde se parkuje v pohodě. Není tu moc modrých a jiných zón. Získal jsem pocit, že platí kdo dřív přijde, ten dřív parkuje. Někdy to ale znamená umět zajet do malých škvír mezi podélně parkujícími auty. Už proto doporučuji z půjčovny menší model auta.

Na místech, kde se blbě parkuje (zejména centra měst) lze u parkovišť vidět vždy pár popojíždějících aut čekajících, jestli někdo bude vyjíždět.

Jednou jsme v noci v  Santa Cruz de La palma zaparkovali kus od centra na volných parkovacích místech a rozhodli se, že těch pár set metrů dojdeme. Druhý den přišlo nepříjemé překvapení. Za stěračem byl lísteček s pokutou na 45 €, protože ta volná parkovací místa byla nakreslena světle modrou barvou. Nakonec jsme ale nic neplatili, protože jsme nevěděli, komu. Ani půjčovna, ze které bylo auto, po nás nic nechtěla.

Tunely jsou na Kanárech na každém rohu. Obzvláště jsme si je užili na Gomeře cestou k jižnímu moři.

Mirador na východním konci ostrova Tenerife. Tenhle byl takový běžný, nic extra. Ale jak je vidět, nestáli jsme tu sami.

Místní prudké svahy jsou při stavbách silnic zpevňovány drátěným pletivem, které postupně prorůstá vegetací.

Stopem

Stopem jsme zkoušeli jezdit zhruba týden. Kombinovali jsme to s místními autobusy jak to šlo. Obecně se na Kanárech stopuje výborně a to včetně turistických lokalit. Podařilo se nám například dostopovat na nejvyšší vrchol Gran Canarie. Platí tady běžné stopařské zásady, ale měl jsem pocit, že jsme vždy mávali velmi krátce a jezdili často. Silnice tu jsou úzké, lidé hodní a na Miradorech je místo na zastavení, tak často staví.

Na kole

Cyklistika v dalekých krajích je můj koníček, ale zrovna na Kanárech se mi na kole jezdit nechtělo. Převýšení jsou prostě příliš velká. Přesto jsme docela často cyklisty potkávali.

Půjčit kolo se dá na mnoha místech, ale ne vždy to jsou vhodné stroje (to je ostatně u půjčených kol běžné). Jednu z půjčoven jsme potkali na La Gomeře v přístavu San Sebastián. Půjčení kola na den tam stálo 10 €, což je běžná cena. Na webu se dá najít relativně hodně půjčoven na různých ostrovech.

Plakát na půjčení kola v San Sebastiánu. Při půjčení delším než týden vychází na 8 euro na den, což mi ale přijde stále dost drahé.

Nabídka kol na půjčení na San Sebastiánu.